Výherce Fotografie roku 2023: Alpy jsou srdeční záležitost
Tony Mareš patří k lidem, kteří v Alpách nachází svůj klid. V kombinaci s jeho fotografickým talentem vznikají perfektní snímky. Jeden z nich se stal vítěznou fotografií v naší soutěži.
Zdá se to být jednoduché: „cvak, cvak“ a je hotovo. Pořizovat kvalitní fotky, které zaujmou, ale není jen tak. Své o tom ví Tony Mareš, jehož snímek s vodopády pořízený v oblasti Batöni ve Švýcarsku vyhrál soutěž Fotografie roku 2023, kterou jsme v minulém roce premiérově pořádali. V tomto rozhovoru nám odhalí, jak se dostal k fotografování nebo co pro něj znamenají hory.
Minulý rok se ti povedlo vyhrát premiérový ročník Fotografie roku z prostředí Alp. Kdy začala tvá cesta fotografa?
Výhru jsem popravdě úplně nečekal a o to více mě potěšila. Odmala jsem měl sklony něco tvořit a skrze něco se realizovat. Focení u mě začalo celkem pasivně, ale v posledních přibližně čtyřech letech jsem se tomu díky přátelům začal věnovat aktivněji a příležitostí přibylo. Částečně to bylo potřebou něco tvořit, ale ve spojení s mým vztahem k přírodě a cestování, to bylo dost o zachycování nějakých těch okamžiků z výletů a snímků neskutečných Alp, které jsou pro mě srdeční záležitostí.
Znamená to, že se focením nyní živíš?
To vůbec. Je to v první řadě koníček a doufám, že vždy bude. Občas se naskytne nějaká ta spolupráce, ale konkurence je obrovská a moc se do toho nehrnu. Stále nejsem s výsledky úplně spokojený, takže většinou fotím spíše formou TFP*.
*Spolupráce mezi fotografem a modelem, která není placená. Obě strany mohou fotografie využít pro své vlastní účely.
I tak je to za čtyři roky skvělý pokrok. Společně jsme na sebe narazili díky tvým skvělým snímkům z Alp. Je focení hor větší výzvou než jiné druhy focení?
Snažím se stále posouvat. Ono záleží, co si pod tím kdo představí. Myslím si, že dost lidi vnímá hory pouze jako krajinu, jako celek. Já se snažím to vnímat více a vidět i jinak. „Landscape“ focení určitě nepovažuji za jednu z těžších disciplín. Myslím že i se základní technikou a znalostmi zvládne kde kdo pořídit pěkné snímky z prostředí hor nebo jiné krajiny.
V čem tvé jiné vnímaní hor spočívá?
Spíš než krajinu si užívám to, co ji tvoří. Ať už jde o jiný vzduch, nepředvídatelné počasí, jezera, vodopády, průsmyky, soutěsky a vše, co z dálky vidět není. Ale samozřejmě si sem tam neodpustím podívanou z vrcholků. Je to taková svoboda, očista těla i mysli.
Jsi jeden z fotografů, který je pro dobrý snímek schopen trochu zariskovat?
Mnozí mi určitě potvrdí, že nemám zábrany a špatným nápadům chodím naproti.
Tím mi nahráváš na další otázkou. Dostal jsi se kvůli tomuto někdy do nebezpečné situace?
Přátelé nademnou kroutí hlavou, jelikož já si tyto situace moc neuvědomuji a prostě jdu. Vždy mi více záleží na tom, ať je dobrá fotka a přežije technika. Určitě už pár riskantních momentů bylo a ještě bude!
Máš nějaký konkrétní, na který si ihned vzpomeneš a řekneš si: „Sakra, tak tohle mohlo dopadnout špatně“?
Tohle jsem si nikdy neřekl a takové myšlení brání těm nejlepším zážitkům! Takže asi takhle z fleku nevymyslím situaci která by tomu nejvíce odpovídala. Nejvíce jsem šel „průseru“ naproti na jedné z alpských ferrat, kde jsem se chtěl vyvěsit za spodek visutého žebříku. Nebylo to však kvůli fotografii, jako spíš pro památku.
Máš místa, která v Alpách navštěvuješ pravidelně?
Kamkoliv do Alp se vracím rád. Při většině výletů se snažíme objevovat a prozkoumávat nová místa. Když kolem již navštíveného místa jen projíždíme, rád si tam i tak zastavím. Většinou jde o vodopády – i když některé navštívíš desetkrát, tak budou vypadat pokaždé jinak a to mě moc baví!
Máš nějaký cíl na „to do listu“, který sis ještě v Alpách neodškrtl – ať už jako fotograf nebo turista?
Špendlíků mám opravdu spousty, ale asi momentálně není nic konkrétního, co bych si přál vidět více než cokoliv jiného. Když se objeví něco, co mě hrozně láká, tak sedáme do auta a jedem. Takže se to na „to do listu“ moc neohřeje.
Máš nějakou radu pro fotografy, kteří jsou na úplném začátku a hledají cestu k tomu, jak mít fotografie na profesionální úrovni?
Nerad rozdávám rady, když ani moje fotky nejsou na takové úrovni. Co jsem ale za tu dobu jako samouk pochytil, tak jde o to fotit, fotit… fotit, učit se a zkoušet. Jsou věci, které za tebe udělá technika, ale zbytek je na tvém oku a tvé fantazii.